Líbí se mi, že i když jezdím enduro 11 let, tak stále zažívám nové věci. Třeba s kolem jsem ještě nikdy neplavala. Tohle byl tak extrémní závod, až ho s čistým svědomím označím za nejlepší z celé sezóny. I když jsem si vlastně v sobotu nepřišla ani tak na závodě, jako spíš v nějaké reality show, kdy nám na konci ukážou na stromech všechny skryté kamery, dají nám nějakou tu Darwinovu cenu nebo minimálně nějakou poukázku na pravidelné docházení k psychoterapeutovi. Prostě takovej ten závod, kdy si místo energetických tyčinek vezeš 4 páry suchých rukavic, pytle do odpadových košů ve snaze zachránit si aspoň kousek suchýho zadku na lanovce a pytlíky máš i na nohách, jenže po první erzetě zjistíš, že ti tam vzniknul přírodní biotop. A musíš si ho zase z těch pytlíků vylejt. Nejslabší chvilku jsem měla na čtvrté erzetě v té šlapavé pasáži, to bylo, jako bych stála na místě a přemýšlela jsem, jestli nebude rychlejší běžet. Nevím, jestli to bylo mýma zmrzlýma ztuhlýma nohama, nebo tím, že jsem v kolech vezla 0,6 baru nebo tím, že se mi přestalo točit zadní kolo. Což byla nakonec prima kompenzace, když mi na poslední dvě erzety přestala brzdit zadní brzda. Prostě takovej balanc Jinak chválím kvalitu traťové pásky, která mě podržela, když jsem v pětce chtěla vystupovat přes řídítka. Sice za krk, ale podržela.
Ale víte, jak mě tohle bavilo? Úplně strašně moc. Mít možnost, jedu tohle další víkend znova. Bez legrace. Máte někdo pro mě nějakou tu poukázku?
Jinak chválím kvalitu traťové pásky, která mě podržela, když jsem v pětce chtěla vystupovat přes řídítka. Sice za krk, ale podržela.
@mira_spicak - hnědé fotky
